Boj o les
Cestujícím, kteří přilétají na moskevské letiště Šeremeťjevo, se otvírá krásný pohled na nedaleký Chimkovský lesopark. Stojí tam staleté dubové háje, poklidně jím protéká řeka, je v něm plno studánek a lesních mýtin. Zájmy mocných však chtějí les zničit vybudováním dálnice s mnoha jízdními pruhy.
Proti záměru se postavilo sdružení obránců lesa, v čele s Jevgenijí Čirikovou, matkou dvou malých děvčat. Útlá, modrooká žena by teoreticky neměla být pro všeho schopné developery vážný soupeř.
Dva vysokoškolské tituly – z ekonomiky a z technických věd – však dokládají, že se pod blonďatým, nakrátko zastřiženým účesem ukrývá schopnost bystře uvažovat.
„Z Moskvy jsme se přestěhovali do Chimek mimo jiné právě kvůli lesu,“ vysvětluje. „Chtěli jsme, aby děti vyrůstaly v sepětí s přírodou, a toto je v okolí Moskvy jedno z mála nedotčených míst. Před čtyřmi lety jsme si při procházce všimli na řadě stromů červených křížů. Zjistili jsme, že se přes les plánuje výstavba nové dálnice z Moskvy do Petrohradu.“
Až do té doby se plně věnovala rodině a práci – je poradkyní v oboru techniky vysokého napětí. O politiku se nezajímala.
„Myslím, že to byl Churchill, kdo řekl: ,I když se o politiku nezajímáte, ona si vás najde.‘ Měl pravdu,“ uznává. „Před tím, co se v zemi děje, člověk zkrátka neunikne. Rozhodla jsem se o les bojovat.“
K jejím protivníkům patří mimo jiné ruští zbohatlíci. Podle ní si zvykli na snadné výdělky, což je velký problém: „Oblast Chimek se kdysi proslavila kosmickým výzkumem. Pracná obnova těchto vyspělých technologií oligarchy nezajímá. Raději vykácí lesy, vydrancují přírodní bohatství a podepíšou stavební kontrakty.“
V boji o les brzy došlo na drsné metody
![]() |
| Novináře Michaila Beketova pro výstrahu zmrzačili |
Kampaň Čirikové od začátku podporoval Michail Beketov, šéfredaktor místních novin s názvem Chimkovská pravda. Jednou mu někdo zapálil auto, jindy mu zabili psa. Beketov však psal dál.
V noci 13. listopadu 2008 ho neznámí násilníci zbili tak, že mu lékaři museli amputovat pravou nohu. Záměrně mu zpřelámali všechny prsty. Utrpěl těžké poranění mozku, kvůli kterému zůstává i po osmi operacích upoután na invalidní vozík. Mluví jen s obtížemi.
Jiní ostří hoši zas zlámali žebra podnikateli Michailu Čirikovovi, Jevgeniinu manželovi. A násilí se v Rusku nevyhýbá ani ženám, jak před pěti lety jasně ukázala vražda novinářky Anny Politkovské.
Ohrožení své osoby se však Čirikova snaží si nepřipouštět a tvrdí: „Kdybych se pořád bála, nejspíš bych se zbláznila. Musím jít dál.“
Tak skálopevné odhodlání vskutku potřebuje. Loni ji po jedné schůzce v Moskvě několik hodin nelegálně drželo ve vazbě dvacet statných policistů. V únoru 2011 se na výhrůžnou návštěvu dostavili pracovníci ruské Služby na ochranu dětí. „Podle mých sousedů prý dostali informaci, že svá děvčata týrám.“
Stížnost byla anonymní a sousedé tvrdí, že s ní nemají nic společného. Nejspíš se stala součástí zastrašovací kampaně. „Překážíme silným korupčním zájmům,“ upozorňuje Čirikova. „Jsou to natolik velké zájmy, že se nezastaví před ničím, ani před těmi nejdrsnějšími metodami. Není nic hanebnějšího než sebrat mámě děti.“
Potřebu nové dálnice mezi dvěma největšími ruskými městy nikdo nezpochybňuje.
Větší část té nynější, sedm set kilometrů dlouhé silnice má pouze dva jízdní pruhy a rozšiřuje se jen na příjezdech do Moskvy a Petrohradu. Jízda trvá deset hodin a jet po ní je jako zlý sen. Je plná výtluků a za volanty přetížených kamionů sedí agresivní řidiči.
| Lidé, kteří za útoky stojí, jasně vzkazují: jestli budete kritizovat dálnici, postaráme se, abyste už nikdy nic pořádného nenapsali ani nevymysleli. |
Rozhodnutí vybudovat superdálnici padlo v roce 2004. Předpokládalo se, že povede vedle nynější silnice a železniční tratě Okťjabrskaja, což je nejkratší cesta, s minimálními vlivy na životní prostředí. „Je to navíc přirozená trasa,“ ujišťuje Čirikova. Mocní lidé však vymysleli něco jiného. Naplánovali, že dálnice se za Moskvou náhle prudce stočí na sever. Tato trasa vede přes Chimkovský les a poblíž letiště Šeremeťjevo. Veřejní činitelé jsou si dobře vědomi, že je to problém. „Projekt způsobí obrovské škody na lesoparku, a to nejen kvůli velké ploše vykácených stromů,“ prohlásila A. V. Kuzněcova, vedoucí moskevského odboru městských lesů.
Les se rozkouskuje na několik částí, což povede ke znehodnocení a poškození vegetace na obou stranách dálnice. Odbočka k letišti navíc celkovou délku dálnice o několik kilometrů prodlouží. „Porušují se tím také ruské zákony,“ dodává Jevgenija Čirikova.
Federální zákon z roku 2004 totiž nařizuje, že je-li k dispozici alternativa, nesmí stavební projekty zabírat lesní půdu. Dálnice má však podporu nejvyšších míst. Sám Vladimir Putin, předseda ruské vlády, podepsal v listopadu roku 2009 dekret, jímž vyjmul 150 hektarů lesoparku z chráněné lesní půdy.
![]() |
| Ministr dopravy a člen představenstva letiště Igor Levitin stavbu dálnice podporuje |
Čirikova je přesvědčena, že tím porušil zákon z roku 2004, protože ke zvolené trase existuje několik alternativ, které životní prostředí tolik neničí. Jedním z politiků, kterým výstavba dálnice může přinést prospěch, je ministr dopravy Igor Levitin.
Shodou okolností je také předsedou představenstva mezinárodního letiště Šeremeťjevo, a rovněž prezidentem Aeroflotu, největších ruských aerolinek, které na Šeremeťjevu sídlí. Odbočka dálnice směrem k letišti je z komerčního hlediska výhodná jak pro aerolinie, tak pro letiště.
Dalšími, kdo projekt podporují, jsou gubernátor Moskevské oblasti Boris Gromov a jeho blízký spojenec, starosta Chimek Vladimir Strelčenko. Gromov musel kvůli pobouření veřejnosti zrušit dekret, jímž celý les uvolnil pro komerční zástavbu. Les je však i nadále veden jako zóna „rozvoje města“. Developeři tak mohou lesní půdu získat za zlomek tržní hodnoty.
Čirikova někdy tváří v tvář této obrovské přesile politických a komerčních zájmů lituje malého počtu aktivistů. Na lidech podle ní záleží především, „jenže ti jsou u nás dost pasivní. Demonstrovat chodilo maximálně kolem pěti tisícovek lidí. V Německu by jich přišlo tak dvacet nebo třicet tisíc.“
Novou naději však obráncům lesa vlilo do žil shromáždění, které se konalo v srpnu roku 2010 na moskevském Puškinově náměstí. Zúčastnilo se ho asi 3000 lidí a veřejně na něm věc protestujících podpořil rockový idol Jurij Ševčuk.
„Pokud nic neuděláme, nezbude tu nic pro naše vnoučata, ani pro naše děti, jen mrtvá pole,“ prohlásil k davu.
Nicméně útoky pokračovaly.
Loni v listopadu někdo přepadl šéfreportéra respektovaných novin Kommersant Olega Kašina, který se kauze lesa věnoval. Utrpěl tak vážné poranění hlavy, že skončil v umělém spánku na jednotce intenzivní péče. Při přepadení mu zpřelámali prsty stejně jako Michailu Beketovi.
Jevgenija Čirikova se přesto pokouší odpor sdružení rozšířit a dává si záležet, aby si problémy spojené s životním prostředím a lidskými právy dobře uvědomily evropské firmy, které se mají projektu zúčastnit. Má pocit, že jí ani nic jiného nezbývá, a upozorňuje: „Nejde jen o ekologii. Tohle je politická záležitost. Jde o to, jestli v Rusku platí zákony. Jde o budoucnost naší demokracie. A proto se nevzdáme.“
Viceprezident USA Joe Biden udělil Jevgeniji Čirikové během své letošní březnové návštěvy Moskvy za přítomnosti americké první dámy Michelle Obamy a ministryně zahraničí Hillary Clinton Mezinárodní cenu za ženskou statečnost.
![]() |
|
"Nejde je o ekologii....Jde o to, jestli v Rusku platí zákony. Jde o budoucnost naší demokracie."
Jevgenija Čirikova, hlavní organizátorka kampaně za záchranu Chimkovského lesa.
|
|
Politické a obchodní zájmy velí stavět dálnici z Moskvy do Petrohradu lesem |




